Principy sociálního podnikání a Náhradní plnění

Principy sociálního podnikání

1. Sociální prospěch
a) Zaměstnávání a sociální začleňování osob ze znevýhodněných skupin
Integrační sociální podnik Jaroslavy Lukšové v současné době zaměstnává 100% osob se zdravotním postižením (6 osob se zdravotním postižením a na 3 chráněných pracovních místech). Současní zaměstnanci mají uzavřené pracovní smlouvy na dobu určitou.

b) Účast zaměstnanců na směřování podniku
Zaměstnanci integračního sociálního podniku Jaroslavy Lukšové, která zaměstnává 100% osob se zdravotním postižením, komunikují a budou komunikovat následujícími způsoby:

• Princip otevřených dveří, kdy každý zaměstnanec může kdykoliv kontaktovat vedení organizace
• Jsou a budou vedeny porady s pracovníky, na kterých budou  informování o záměrech, cílech a splněných cílech organizace, včetně možnosti reagovat na podněty plynoucí z těchto porad. Četnost porad se předpokládá 1x za 14 dní, z porady vždy bude vytvořen zápis, jehož kopie bude přístupna všem zaměstnancům, v případě zaměstnance se zrakovým znevýhodněním mu bude předán zápis v elektronické podobě
• Jedenkrát za tři měsíce bude prováděna, podle poptávky zaměstnanců skupinová supervize či koučink bez přítomnosti zřizovatelky, a následně porada o ekonomickém stavu organizace s majitelkou, opět bude proveden z takové porady a supervize zápis
• Jedenkrát ročně bude provedena porada o hrubém a čistém zisku podniku a zaměstnancům navrženy možnosti reinvestice  zisku, k tomuto návrhu se zaměstnanci mohou v rámci porady vyjádřit k vybraným možnostem reinvestice.

Tyto principy efektivní komunikace vedou k udržování a rozšiřování nejen pracovních, ale také sociálních kompetencí zaměstnanců, což je jeden z primárních cílů tohoto integračního sociálního podniku

 

2. Ekonomický prospěch
a) Zisk je využíván z více než 50% pro rozvoj sociálního podniku

V příloze č. 3 – Výdaje a příjmy v provozní fázi je uveden i plánovaný zisku z činnosti, který bude generován. Jsou zde také uvedeny reinvestice ve výši 50% zisku předchozího období, které bude žadatel vkládat zpět do sociálního podniku.

Tyto reinvestice budou směřovat do nákupu dalšího vybavení a tím i rozšiřování nabídky služeb žadatele, dále pak na obnovu dosluhujících strojů a zařízení potřebných pro výkon služeb. Část těchto reinvestic by měla být také alokována do oprav a zkvalitnění zázemí sociálního podniku.

b) Nezávislost v manažerském rozhodování a řízení na externích zakladatelích nebo zřizovatelích

Tento integrační sociální podnik není zřizován externími zřizovateli či majiteli. Majitelka je zároveň zřizovatelkou a je součástí pracovního týmu. Transparentnost a demokratičnost organizace v otázkách cash flow je dána formou 1x ročně:

• Jedenkrát ročně je provedena porada o hrubém a čistém zisku podniku a zaměstnancům navrženy možnosti reinvestice zisku, k tomuto návrhu se zaměstnanci mohou v rámci porady vyjádřit k vybraným možnostem reinvestice.

Dále probíhají čtvrtletní supervize a koučinky:

• Jedenkrát za tři měsíce je prováděna, podle poptávky zaměstnanců, skupinová supervize či koučink bez přítomnosti zřizovatelky, a následně porada o ekonomickém stavu organizace s majitelkou, opět je proveden z takové porady a supervize zápis.

c) Sociální pracovník má minimálně 30% z celkových výnosů zajištěno tržbami    z prodeje vlastních výrobků nebo vlastních služeb

V příloze č. 3 – Výdaje a příjmy v provozní fázi jsou uvedeny plánované tržby i ostatní příjmy.

Poměr vlastních příjmů se blíží 50%, tím integrační sociální podnik vysoce převyšuje požadavek na minimum 30% příjmů z prodeje, vlastních služeb či výrobků. V roce 2016 činil zisk z prodej vlastních služeb či výrobků cca 47% z celkových příjmů organizace.

 

3. Environmentální prospěch
a) Podnikání zohledňuje environmentální aspekty výroby a spotřeby, využívá postupy šetrné k životnímu prostředí

Integrační sociální podnik si uvědomuje dopady své podnikatelské činnosti na životní prostředí, a proto se snaží především v těchto specifických případech podporovat udržitelnost dobrého životního prostředí.

• Systém recyklace odpadů včetně hodnocení zaměstnanců při dodržování recyklačního systému.
• Úsporné využívání energií jak v budově, tak v terénu – především elektrické energie, teplé i studené vody, pohonných hmot atd.
• Integrační sociální podnik preferuje lokální dodavatele i odběratele, tím eliminuje emise při využívání automobilové flotily organizace, a tím podporuje komunitní ekonomiku kontra globální ekonomiku
• Veškeré administrativní činnosti jsou prováděny především na recyklovaném a recyklovatelném materiálu např. papír, tonery, úsporné žárovky atd.
• Stavby, v níž se integrační sociální podnik nachází, je čazena dle energetického štítku do třídy C, stavba úsporná.

 

4. Místní prospěch
a) Přednostní uspokojování potřeb místní komunity a místní poptávky ve stejném nebo sousedním kraji vzhledem k místu realizace projektu

b) Využívání přednostně místních zdrojů – podnik přednostně zaměstnává místní obyvatele a nakupuje od místních dodavatelů; k naplnění tohoto principu žadatel předloží přehled dodavatelů se sídlem nebo provozovnou ve stejném kraji a popíše, jak zapojí místní obyvatele.

Integrační sociální podnik Jaroslavy Lukšové (Dílna radost) je ojedinělým zařízením svého druhu na území Frýdecko-Místecka. Svým zaměstnancům nabízí práci v malém kolektivu, s individuálním přístupem ke každému zaměstnanci s ohledem na jeho zdravotní znevýhodnění, aktuální psychický stav, zohledňuje jeho potřeby a snaží se své zaměstnance dále vést k samostatnosti, čímž naplňuje svůj cíl – zapojení osob se zdravotním postižením do většinové společnosti. Pracovní doba je se zaměstnanci řešena individuálně, je snaha jim vyjít vstříc a pracovní dobu přizpůsobit jejich možnostem i dalším faktorům jako je např. dojíždění apod.

Obdobná zařízení v regionu nejsou. Zaměstnavatelé, kteří nabízejí chráněná pracovní místa, mají pevně nastavenou pracovní dobu, nenabízejí individuální přístup k zaměstnanci, na zaměstnance jsou kladeny vyšší nároky, než jaké jsou vzhledem ke svému zdravotnímu postižení schopní zvládnout. To se negativně odráží na jejich snaze o adaptaci do společnosti.

Zřízením integračního sociálního podniku Jaroslava Lukšová vytvořila možnost realizace osobám se zdravotním postižením (mentální, fyzickým nebo kombinovaným) v lokalitě Frýdku-Místku a umožnila těmto osobám (i s nejvyšším stupněm postižení) uplatnění na pracovním trhu.

Odběratelé současných výrobků sociálního podniku žadatelku jsou uvedeni v následující tabulce. Nákupem výrobků ze sociálního podniku dané subjekty naplňují zákonnou povinnost dle § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, a vyhlášky č. 507/2005 Sb. (náhradní plnění).

 

Odběratelé výrobků sociálního podniku Jaroslavy Lukšové

 

Náhradní plnění

Všechny společnosti v České republice zaměstnávají více  než 25 zaměstnanců jsou povinny zaměstnávat též osoby se zdravotním postižením. Každá taková společnost je povinna zaměstnávat 4% zaměstnanců se zdravotním postižením

V případě, že společnost osoby se zdravotním postižením nezaměstnává, nebo jich zaměstnává méně než je stanovený limit, potom:

1. tato společnost odvede každý rok do státního rozpočtu 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku za každého nezaměstnaného pracovníka se zdravotním postižením nebo
2. tato společnost může každoročně odebírat výrobky a služby, nebo  zadávat zakázky společnosti, která zaměstnává více než 50% zaměstnanců na zřízených, nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a to ve výši sedminásobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, za každého chybějícího zaměstnance se zdravotním postižením.

Kombinace zaměstnávání vlastních zaměstnanců se zdravotním postižením, odvod od státního rozpočtu, nebo odebírání výroků a služeb, či zadávání zakázek společnostem, jenž zaměstnávají více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením je možná.

Integrační sociální podnik Jaroslavy Lukšové poskytuje náhradní plnění společnostem dle § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, a vyhlášky č. 507/2005 Sb. Dále podporují denní stacionář Linie radosti, se kterým sociální podnik Jaroslavy Lukšové úzce spolupracuje. Vzhledem k úzkému propojení Denního stacionáře Linie radosti a sociálnímu podniku Jaroslavy Lukšové dává mnoho odběratelů přednost právě sociálnímu podniku žadatelky při výběru společnosti zajišťující náhradní plnění.

b) Využívání přednostně místních zdrojů – podnik přednostně zaměstnává místní   obyvatele a nakupuje od místních dodavatelů; k naplnění tohoto principu žadatel předloží přehled dodavatelů se sídlem nebo provozovnou ve stejném kraji a popíše, jak zapojí místní obyvatele

Integrační sociální podnik uspokojuje především místní zájmy v Moravskoslezském kraji v lokalitě Frýdecko-Místecka tím, že zaměstnává místní občany s co možná nejkratší dojížďkou do zaměstnání. Dojížďka do zaměstnání je právě vzhledem k zdravotním postižení a částečnému úvazku důležitým faktorem rozhodujícím o pracovním uplatnění dané osoby se zdravotním postižením. Současní zaměstnanci jsou z Frýdku-Místku, Čeladné a Kozlovic.

Noví zaměstnanci, kteří budou přijati v souvislosti s rozšířením služeb integračního sociálního podniku Jaroslavy Lukšové, budou vzhledem ke kratším úvazkům a dojíždění také z nejbližšího okolí, tj. města Frýdku-Místku a přilehlých obcí.

 

 

 

Integrační sociální podnik využívá místních dodavatelů služeb a materiálů, pokud jsou k dispozici nebo mají k dispozici požadované zboží v požadované kvalitě. Využívání místních dodavatelů je výhodné z důvodu rychlého dodání zboží, případně možností osobního vyzvednutí. V následující tabulce jsou uvedení vybraní dodavatelé z Moravskoslezského kraje.

 

Přehled vybraných dodavatelů Integračního sociálního podniku

 

Sledujte nás